|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Vaculovičová, Vanda ; Mutina, Petr (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je urbanistický a architektonický návrh úpravy a dostavby částí zahrady nazývané Holandská a Pomerančová, bezprostředně přiléhající k formální části barokní Květné zahrady v Kroměříži (památka na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO). Nová budova je inspirovaná zelenými stěnami ve formální části Květné zahrady a řeší zázemí pro návštěvníky včetně kavárny knihovny a galerie. Díky své formě a použitým materiálům nová budova konstrastuje se vstupním objektem Čestného dvora a zárověn výrazně nemění původní charakter místa, ale snaží se jej vhodně doplňovat.
|
|
|
Posouzení bezpečnostního celíku u podzemní stavby
Zapletal, Adam ; Černý,, Vít (oponent) ; Horák, Vladislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce parametricky porovnává různé metody určení nutné délky bezpečnostního celíku při budování sekundárních městských kolektorů v Brně. Porovnáván je analytický výpočet podle Šedivého s matematickým modelováním provedeným jednak v programu Plaxis 2D verze 2015.02. a také v programu Plaxis 3D Introductory verze 2013.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Krůpa, Miloslav ; Ruller, Ivan (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná bakalářská diplomová práce se zabývá revitalizací předpolí Květné zahrady v Kroměříži. Cílem je optimálně využít řešené území a v něm nově vzniklé návštěvnické části a s ní související objekty (návštěvnické centrum, výstavní centrum, předváděcí a prodejní centrum, kavárna s terasou, související zahradnické, technické a hygienické zázemí, bludiště, umělé vodní plochy). Optimálního využití je dosaženo v prvé řadě uzavřením stávajícího vstupu a vytvoření nových vstupů do předpolí a Květné zahrady, dále pak základní členění území ve dvou hlavních osách formujících hlavní trasy a navazujících na možné přístupy do předpolí. Polygonální způsob ztvárnění nových horizontálních objektů umožňuje návaznost na okolní terén a své ozeleněné střechy zpřístupňuje návštěvníkům, čímž usnadňuje orientaci v areálu a nabízí rozhled na část Květné zahrady. Dominantním prvkem řešeného území je jednak jeho polygonální členění jako protipól k formální části zahrady, a jednak vznik moderní zahrady na volných zelených plochách, dotvořených umělými vodními plochami. Zázemí pro návštěvníky je situováno do návštěvní části (foyer, prodejna vstupenek, veřejné WC, informační centrum s bookshopem, technické zázemí pro zaměstnance). Funkci expoziční reprezentuje výstavní centrum. Komerční funkce řešeného území (kavárna s terasou a předváděcí a prodejní centrum) je na provozu ostatních budov nezávislá. Stávající budovy tropického a studeného skleníku jsou zachovány, mění se pouze funkce vstupní budovy. Celkový dojem završují četné zelené a vodní plochy, systém tras vymezujících polygonální tvarosloví nových budov, včetně bludiště jako atrakce pro děti a rekonstruované Voliéry jako místa pro relaxaci. Navržené objekty mají svislé i stropní nosné konstrukce z monolitického železobetonu, obvodové stěny jsou opatřeny kontaktním zateplovacím systémem s finálním lesklým fasádním nátěrem bílé barvy. V některých místech je svislá konstrukce doplněna ocelovými sloupy. Střechy z intenzivní nebo extenzivní zeleně jsou opatřeny skleněným nebo nerezovým zábradlím s drátěnou výplní. Pro výplně otvorů je použito strukturální zasklení typu CW 50 doplněné o standardní hliníkové výplně.
|
|
|
Srovnání fauny vodních brouků mezi předpolím a rekultivací v krajině ovlivněné těžbou
Vostalová, Adéla ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Problematika nápravy antropogenních zásahů do krajiny je jedním z diskutovaných témat dnešní doby a to nejen v odborných kruzích, ale i mezi veřejností, jelikož těžba nerostných surovin probíhá na mnoha místech České republiky. Stále více se začínají prosazovat přírodě blízké způsoby obnovy na úkor donedávna převládajících technických rekultivací. Kromě otázky, jak vytěžená místa znovu využít či obnovit, se také zkoumá, jaký má celý proces vliv na místní faunu a floru.
Cílem této diplomové práce bylo kvalitativní srovnání vodních brouků mezi předpolím Dolů Bílina a rekultivacemi výsypek Radovesice a Pokrok v Severočeském kraji. Bylo hodnoceno 16 vodních nádrží v předpolí a 15 nádrží na výsypkách. Celkem bylo nalezeno 36 taxonů, z nichž 19 bylo určeno až na druhovou úroveň. Nejvíce taxonů se nacházelo na stanovišti R9 v předpolí, na 4 lokalitách se nevyskytoval žádný. Nejhojnější byl rod Haliplus.
Sběr proběhl standardním hydrobiologickým odběrem pomocí cedníku. Materiál byl uchován v lihu, poté roztříděn, preparován a nakonec determinován. Získaná data byla vyhodnocena a srovnána pomocí Jaccardova indexu podobnosti.
Testována byla hypotéza: Vzhledem k dobrým disperzním schopnostem vodních brouků je zastoupení druhů na předpolí stejné s druhovým složením v nově vzniklých nádržích na rekultivacích. Výpočet Jaccardova indexu mezi lokalitami předpolí a výsypek dosáhl nejvyšší hodnoty podobnosti 66,7 %, ovšem přes hodnotu 50 % se pohyboval pouze v 7 případech ze 465 možných kombinací, čímž byla hypotéza vyvrácena.
Nalezené taxony byly také vyhodnoceny z hlediska ochranářského statusu dle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky. Takto byl zjištěn pouze jeden druh, Laccophilus poecilus, spadající do kategorie VU zranitelný. Určení je nutno prověřit.
|
|
|
Posouzení bezpečnostního celíku u podzemní stavby
Zapletal, Adam ; Černý,, Vít (oponent) ; Horák, Vladislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce parametricky porovnává různé metody určení nutné délky bezpečnostního celíku při budování sekundárních městských kolektorů v Brně. Porovnáván je analytický výpočet podle Šedivého s matematickým modelováním provedeným jednak v programu Plaxis 2D verze 2015.02. a také v programu Plaxis 3D Introductory verze 2013.
|
|
|
Primární a sekundární sukcese rostlinných společenstev na Mostecku
Jarkovská, Zlata ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Kadlec, Tomáš (oponent)
Těžbou nerostných surovin vznikají nové prostory, konkrétně výsypky, které jsou ideální pro osídlení novými organismy. Na základě vybraných studijních ploch byly srovnávány trajektorie primární a sekundární sukcese na modelové skupině rostlin a doplňkově na žahadlovém blanokřídlém hmyzu. Výzkum modelových skupin v primární sukcesi probíhal na výsypkách ze substrátu z hnědouhelného nadloží a studium sekundární sukcese v předpolí a okolí lomů na plochách samovolně zarůstajících. Rozdíl v počtu druhů rostlin na jednotlivých sběrných místech primární a sekundární sukcese nebyl signifikantní. Jednotlivé plochy se v celkové pokryvnosti vegetace s probíhající primární sukcesí se statisticky významně nelišily od těch, kde běží sekundární sukcese. Plochy primární a sekundární sukcese se lišily především v pokryvnosti holého substrátu, na který bylo vázáno více rostlinných druhů. Ostatní faktory neměly na rostlinná společenstva ani žahadlový hmyz statisticky významný vliv.
|
|
|
Srovnání fauny vodních ploštic v krajině ovlivěné těžbou v roce 2016
Bubeníková, Jitka ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá porovnáním složení fauny vodních ploštic předpolí povrchového dolu Bílina a rekultivovaného území jeho výsypek. V první části práce jsou obsaženy informace o povrchové těžbě uhlí, jejím dopadu na životní prostředí a metodách úpravy takto narušeného území prostřednictvím rekultivace a sukcese. Podrobněji je charakterizována fauna ploštic (Heteroptera) se zaměřením na vodní ploštice infrařádů Nepomorpha a Gerromorpha.
Během roku 2016 byl proveden sběr vodních ploštic za pomocí cedníku z 15 lokalit rekultivovaného území Radovesické výsypky a výsypky Pokrok a 16 lokalit předpolí lomu Bílina. Ploštice byly na místě usmrceny 75% alkoholem, posléze na sucho roztříděny a odborně determinovány. Pro jednotlivé nádrže byl sestaven seznam nalezených druhů. Celkem bylo nalezeno 26 taxonů (21 z nich určených do druhů), z toho 18 taxonů (14 druhů) na předpolí a 17 taxonů (14 druhů) na území výsypek. V druhově nejbohatších stanovištích byl zjištěn výskyt maximálně 7 druhů. Nejčastěji zastoupeným druhem byla Nepa cinerea na 9 lokalitách.
Hlavním cílem mé práce bylo potvrdit/vyvrátit hypotézu: Vzhledem k dobrým disperzním schopnostem vodních ploštic je zastoupení druhů na předpolí stejné s druhovým složením v nově vzniklých nádržích na rekultivacích. Druhová podobnost jednotlivých stanovišť byla mezi s sebou porovnána Jaccardovým ekologickým indexem. Často vycházela hodnota 0 % a jen malý počet srovnávaných dvojic lokalit dosáhl hodnoty Jaccardova indexu kolem 50 %. Nejvyšší hodnota 71,4 % byla zjištěna při porovnávání lokalit Syčivka - Hetov na území Radovesické výsypky. Ačkoliv byl zaznamenán na předpolí a rekultivovaném území DB shodný počet druhů 14 vodních ploštic, výrazný rozdíl byl právě v jejich druhové skladbě. Druhová podobnost mezi oběma vymezenými oblastmi vyšla jen 33,3 %. Na základě zjištěných výsledků jsem stanovenou hypotézu zamítla.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Vaculovičová, Vanda ; Mutina, Petr (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je urbanistický a architektonický návrh úpravy a dostavby částí zahrady nazývané Holandská a Pomerančová, bezprostředně přiléhající k formální části barokní Květné zahrady v Kroměříži (památka na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO). Nová budova je inspirovaná zelenými stěnami ve formální části Květné zahrady a řeší zázemí pro návštěvníky včetně kavárny knihovny a galerie. Díky své formě a použitým materiálům nová budova konstrastuje se vstupním objektem Čestného dvora a zárověn výrazně nemění původní charakter místa, ale snaží se jej vhodně doplňovat.
|
|
| |
host ::
RSS.